Vztahy dnešní doby versus vztahy našich prarodičů. Co děláme špatně?

Karolína Krhutová

Kolikrát denně se podíváte na svůj telefon? Nebo lépe, kolikrát za pouhou hodinu se podíváte na svůj telefon? S možnostmi, které nám dávají moderní technologie a svět internetu zapomínáme na to, kým jsme. Měli bychom více naslouchat blízkým, být pro ně teď a tady, být přítomni. Se sklopenou hlavou se na svět dívá těžko. A vztahy se budují ještě hůř.

Moji prarodiče právě slavili zlatou svatbu a já si říkám: Jak je to možné, že spolu dva lidé vydrželi tak dlouho a stále k sobě chovají tak silné city? Můj dědeček nosí babičce květiny, prostě jen tak pro radost. Chytí ji za ruku a řekne jí, jak skvělá žena je. I po tak dlouhé době jsou stále jako zamilovaní. Jistě, po padesáti letech už občas jednomu rupnou nervy, ale to v každém vztahu. Jak to, že se dnes tolik vztahů rozpadá? Je to tím, že dřív lidé manželství brali jako závazný svazek na celý život. Co se vlastně změnilo?

V dnešním světě moderních technologií, ve světě, kde víc než druhému do očí koukáme do jeho chatového okna, jsou věci trochu jinak. Máme spoustu mobilních aplikací pro komunikaci na dálku, ale přímý kontakt už spousta z nás tak dobře neovládá. Generace našich rodičů a prarodičů neměla jinou možnost. Nemohli se pohádat přes telefon, nemohli si napsat všechny ty příliš škaredé věci, co druhému nechtějí říct do očí, ale hlavně si nemohli špatně vyložit, co si napsali. Určitě to znáte. Napíšete zprávu a ten na druhé straně si ji přebere úplně jinak, protože neslyší tón vašeho hlasu, nevidí, jak se tváříte a jakým způsobem věc říkáte. Nejčastěji to pochopí tím nejhorším způsobem a hádka se akorát stupňuje.

Online vztahoví poradci

Zdroj: pixabay.com

Dalším faktorem ovlivňujícím dnešní vztahy jsou podle mého online přátelé. Hádka s partnerem? Často hned píšeme kamarádům a ti nám hned dávají rady, co napsat a co říct. Hádka s partnerem? Ale vždyť je tady ten kluk/ta holka co mi píše, že se mu/jí líbím, co takhle napsat, aby mě trochu utěšil(a)? Je prostě jednodušší od toho utéct. Jít za někým jiným, nekomplikovaným, s kým se hádat nebudeme.

Ale už zapomínáme, že hádky ke vztahu občas patří, a že i ty dokonale vypadající páry, co vídáme na instagramu pod hasthagy #CoupleGoals (označení pro nejlepší pár světa) nemají každý den sluníčkový. Kolikrát se vám stalo, že s přítelem, přítelkyní, ale i kamarádem trávíte čas spolu, ale přitom jste každý jinde? Očima přilepení na kusu skla ve svém online světě, píšete si s blízkými a sledujete, jak si někdo právě uvařil špagety s kečupem a chlubí se s tím světu.

Seznamování je hračka

Seznamování nikdy nebylo jednodušší než právě v této době moderních technologií. Všechny ty náhodné úsměvy se přesunuly z kolemjdoucích do našich chytrých krabiček. Tak málo lidí už dnes dostane pozvání na rande jiným způsobem než oznámením „Jan Novák s vámi chce navázat kontakt.“ Seznamování nabralo úplně jiné obrátky s příchodem aplikací, ve kterých jediným kliknutím schválíte, či naopak odmítnete protějšek na základě jediné fotky. Žádná nepříjemná odmítnutí, žádné trapné pohledy, váš chytrý telefon to vyřeší za vás. Kam se poděli všichni ti odvážní chlapi s pozváním na kafe a proč je vidíme v každém druhém romantickém filmu, když už jsou ve skutečnosti ohroženým druhem?

Zdroj: pixabay.com

Buďte offline

Myslím, že spolu lidi přestali mluvit. Sdělovat si, jak se cítí a proč se tak cítí. Jít na rande a nemít s sebou telefon? Dřív bylo nemyslitelné ho s sebou mít, dnes je nemyslitelné svůj smartphone nechat doma, nevyfotit si to hezky vypadající kapučíno v kavárně, přinesenou růži nebo lístky do kina. Možná bychom se měli zamyslet nad tím, jestli nebude pro jednou lepší si večer v posteli povídat, místo abychom vytrvale scrollovali Instagram.

Jestli nebude lepší si konflikt vyříkat z očí do očí, a ne přes sms. Jestli prostě nenechat ten telefon doma nebo vypnutý v kapse, místo abychom každou půlhodinu automaticky kontrolovali, jestli nám náhodou někdo z našich dvou stovek internetových přátel zrovna nenapsal. Pojďme spolu trávit čas teď a tady, pojďme se spolu smát, pojďme spolu brečet – namísto posílání emotikonů.

Usmívejte se. Na sebe, na přátele i na cizí lidi. Buďte milí, zapovídejte se s neznámým člověkem, kupte jí květinu a uvařte mu večeři, zkrátka buďte spolu v reálném světě s lidmi z masa a kostí. To je totiž pravý důvod, proč spolu naši prarodiče stále sdílejí lásku i po padesáti letech. Protože se sdílí jeden druhému, a ne sociálním sítím…