V Českých Budějovicích začíná léto výjimečným festivalem Múzy na vodě, kde se na slepém rameni řeky Malše setkávají významní představitelé všech múzických umění. V pondělí si na plovoucím jevišti zahrál Jiří Pavlica se svým Hradišťanem. Nejkrásnější skladbou večera byla Otvesta Filosof Konstantin – staroslověnský text Obrana Konstantinova v Benátkách z roku 868 v překladu věrozvěsta Konstantina. Ten přišel se svým bratrem Metodějem před 1155 lety na Velkou Moravu. Stovky posluchačů podlehly slovům starým 1150 let. Slovům, kterým rozuměli ve své době všichni…
Den volna, který nám svátek sv. Cyrila a Metoděje nabízí, je příjemná věc. Ale měli bychom popřemýšlet, proč si volna užíváme. Že díky těmto vzdělaným a osvíceným bratrům máme svou řeč, svou kulturu, své tradice. Věřím, že v pondělí si tuhle skutečnost při slovech Chvalte Boha, všechny národy, velebte ho, všichni lidé, a vše, co dýchá, ať chválí Pána uvědomilo i přeplněné improvizované nábřeží řeky Malše. Jestli totiž Jiří Pavlica něco vedle muziky umí stejně dobře, tak nadchnout a inspirovat…
Slovanští věrozvěstové Cyril (narozen jako Konstantin) a Metoděj (narozený jako Michal) byli dva ze sedmi synů byzantského úředníka Lva ze Soluně. Na základě jejich znalosti slovanského jazyka a historických pramenů se soudí, že jejich matka Marie byla Slovanka. Mladší z bratrů, Konstantin, byl teologem, řečníkem, polyglotem, a patřil proto k nejvzdělanějším učencům své doby. V Konstantinopoli vyučoval filozofii. Starší bratr Metoděj vystudoval práva a po studiích se, stejně jako jeho otec, věnoval státní správě.
Na Velkou Moravu přišli Cyril a Metoděj jako věrozvěstové v roce 863. Velkomoravský kníže Rostislav poslal o rok dříve byzantskému králi Michaeli III. poselství s žádostí o vyslání učeného církevního hodnostáře, který by zde položil základy církve. Velkomoravští již znali franské učení, ale kníže se obával východofranského vlivu.
„Lidé naši od pohanství odstoupili a křesťanský zákon zachovávají, nemáme však učitele takového, který by nám našim jazykem pravou víru křesťanskou vyložil, aby i jiné země, toto vidouce následovaly nás. I pošli nám, pane, biskupa i učitele takového. Neboť od vás na všechny strany vždy dobrý zákon vychází.“
zdroj:filokartie.cz
Císař a patriarcha Fotios této prosbě rádi vyhověli, aby rozšířili vliv Konstantinopole i za Alpy, a jako misionáři byli vybráni bratři Konstantin a Metodějem, které měl císař v oblibě mimo jiné proto, že nalezli ostatky sv. Klimenta. Na Velké Moravě neexistovaly v té době psané texty, a proto Konstantin pro potřebu slovanského jazyka sestavil nové písmo, hlaholici. Bratři přeložili do staroslověnštiny liturgické texty, které byly na Velké Moravě nezbytné k bohoslužbám. Konstantin, řečený Filozof, sepsal veršovanou předmluvu Proglas k staroslověnskému překladu evangelií. Oba bratři také vytvořili Zákon sudnyj lidem, první staroslověnsky psaný právní text určený civilnímu obyvatelstvu.
V roce 864 ale na Velkou Moravu vtrhl východofranský král Ludvík II. Němec a oblehl knížete Rostislava na hradě Děvín na Pálavských vrších. Rostislav byl donucen přiznat vazalství, čili poddanství. Rostislav mohl léno, což byla většinou půda, úřad či hodnost, používat pouze se souhlasem lenního pána, tedy krále Ludvíka. Vazal byl také vázán lennímu pánovi řadou povinností finančních a vojenských a musel umožnit návrat franských kněží. Působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě tak bylo první souvislou etapou v rozvoji slovanské kulturnosti na našem území.
Svátek Cyrila a Metoděje slavíme od roku 1863, kdy byly na tento den, přesně tisíc let po příchodu bratří na Velkou Moravu, stanoveny oslavy papežem Piem IX., který tak učinil na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. V roce 1880 vyzdvihl papež Lev XIII. zásluhy obou bratří a rozšířil tento svátek na celou římskokatolickou církev.
Autor: Štěpánka Kotrbová
